CO JE REINKARNACE A PROČ MÁME ROZDÍLNÉ ŽIVOTY

V současné době je již velmi rozšířen pojem "reinkarnace". Reinkarnace spočívá v tom, že duše neumírá společně s fyzickým tělem, do kterého se vtělila. Duše je věčná a prožívá mnoho životů. Duše se vtěluje do různých těl a do různé doby proto, aby se rozvíjela a napravovala chyby z minulých životů. Všichni proto máme určitý úkol, který musíme plnit, ať už chceme nebo ne. Důležité je tento úkol zvládnout a splnit právě v tomto životě.

Před svým narozením si vybíráme svou životní cestu, vybíráme si "zkušenosti a lekce", které potřebujeme prožít, protože jsme je ještě nezvládli a plně nepochopili. V této "učební látce" se tedy potřebujeme ještě dále učit a rozvíjet. A podle toho, jaký karmický úkol máme plnit a jaké učební lekce máme zvládnout, si k těmto zkušenostem a životním lekcím vybíráme i své rodiče, rodinu, tělo, pohlaví, národnost, zemi a datum narození. Součástí naší volby je i systém žláz, genetika, rodinné predispozice a kultura, do níž se narodíme.

Není tedy žádná náhoda, že jste se narodili právě v ten konkrétní den (a na tom konkrétním místě) - a právě těmto rodičům! Vaše duše si v závislosti na vašich minulých životech vybrala přesně takové rodiče a společenské prostředí, jaké potřebuje ke svému vývoji a zrání. Tato volba situace, do níž jste se narodili, se uskutečnila na základě "zákona přitažlivosti". A na základě stejného zákona přitažlivosti se pak dali dohromady i vaši rodiče. Ani jediná věc na světě se tedy neděje náhodou. Všechny složité vztahy a všechny obtížné situace v životě mají nějaký karmický smysl.

Když tedy mezi vybranými rodiči dojde k početí dítěte, první buňka nového těla se tvoří spojením programů matky a jejích předků (jsou obsaženy v buněčné paměti vajíčka), s programy otce a jeho předků (jsou obsaženy ve spermii). Ve vědecké oblasti se tomu říká zděděná DNA v genech, z pohledu duchovních zákonů toto nazýváme rodová karma.

Po početí začíná příprava duše na vstup do jejího tvořícího se těla. V této chvíli již duše ví, jaký je její životní úkol, jakou karmou je její duše zatěžkána - a co vše bude v rámci života řešit. Pro plnění svých úkolů se narodí ve zvolené datum narození a těm "správným" rodičům, které si pro tuto inkarnaci zvolila.

Okamžikem narození však veškerá tato vědomá část končí (protože po narození je nám odebrána paměť na události minulých či paralelních životů), a člověk se musí sám propracovat ke svému životnímu úkolu, musí si sám zvolit svoji životní cestu. A dostává k tomu "svobodnou vůli".

Například: je-li úkolem člověka jít duchovní cestou a učit nebo léčit lidi - a on se přitom zabývá obchodnickou činností, podnikáním - nikdy se jeho snažení nesetká s úspěchem, protože nejde "tou správnou" životní cestou. Místo úspěchu tak bude mít malé zisky, jeho firma bude ztrátová, může přijít bankrot a dluhy. Ale pokud tento člověk nic nepochopí a bude v životě dále pokračovat tímto směrem, přijde trest ve formě "nemoci".

Jak už bylo řečeno, životní lekce si vybíráme ještě před svým narozením. Některá duše si vybírá velmi těžké životní podmínky (např. chudobu, kruté zacházení, zdravotně postižené tělo, ztrátu či opuštění rodičů v raném věku) - protože chce v průběhu života splnit a zpracovat velkou část své karmy. Taková duše se tedy chce "učit" rychleji, a proto si zvolí velmi obtížnou životní zkoušku, aby mohla rychleji vyrovnat své karmické účty.

Jiné duše si naopak vybírají snadnější životy (jde o nezralé duše, které zatím nejsou připravené začít pracovat na vyrovnávání karmických účtů) - ale jen do té doby, než dospějí do určité duchovní zralosti.

Tvrzení, že nově narozené dítě je jako čistý, nepopsaný list papíru - není pravda! Dítě si na svět přináší někdy i obrovskou karmickou zátěž! A díky karmickým kódům můžeme celkem snadno zjistit, o jakou karmickou zátěž se jedná, v jaké oblasti se máme dále rozvíjet, objevíme slabá místa, přijdeme na to, jaké vlastnosti nám chybí, co je potřeba, abychom vědomě rozvíjeli, a čemu je třeba se vyhnout.